V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, se začali ozývat občané Ostravy-Jih, nespokojení s názvy ulic pojmenovaných po sovětských vojácích a generálech, případně s názvy nějak reflektující zločinný komunistický režim. Toto je bohužel poměrně složitá problematika, kterou jako Piráti vnímáme už dlouhou dobu a dokonce jsme ji konzultovali s historikem. Pokusím se Vám tedy osvětlit postoj našeho zastupitelského klubu k této věci.
Toto téma není snadné, netýká se totiž ryze praktické záležitosti, jakou je oprava chodník či vybudovat květinový záhon či zateplit budovu. Je směsí historického kontextu, politického vnímání a nazírání na aktuální dění na Ukrajině.
Domníváme se, že k „obrodě“ mělo dojít v 90. letech a za největší zmar považujeme skutečnost, že nebyla zakázána komunistická strana, jejíž někteří představitelé – a bohužel i někteří jsou našimi kolegy v zastupitelstvu – dodnes mohou ovlivňovat českou politiku a správu věcí veřejných. V 90. mělo dojít i k revizi „komunistických“ názvů. Nicméně, u těch, které se neodstranily tehdy a v zásadě nevadily, považujeme okamžité odstranění za tenký led. Rozumíme však tomu, že dění na Ukrajině dává mnoha věcem nový úhel pohledu.
Prvně je potřeba říct, že změny v názvech ulic řeší nikoliv městský obvod Ostrava-Jih, ale Statutární město Ostrava, které má Statutem města k tomuto vyhrazenou pravomoc. Návrhy na změnu ulic posuzuje aktuálně letopisecká komise. Domníváme se však, že by město mohlo iniciovat pracovní skupinu regionálních historiků, jazykovědců a antropologů, kteří by si názvy ulic prošli, vydiskutovali historický kontext, klady, zápory a smysl pro aktuální i budoucí generaci. Nemyslíme si, že by vydali jednotné a jasné stanovisko, vědci by v tomto případě měli hlavně analyzovat zadání a u jednotlivých případů odůvodnit své doporučení. Město by rovněž na základě výstupů muselo zjistit finanční náročnost a proveditelnost takto velkého úkonu. Konečné rozhodnutí by bylo na městě. Toto téma je obtížné i pro vědeckou obec; jednotný názor asi neexistuje, ale je to odborná záležitost a měl by být hlas odborníků slyšet předtím, než se rozhodnou jednat politici.
Pokud jde o místní názvy odvozené od sovětských vojáků, určitě a rozhodně bychom zachovali jména těch, kteří padli v boji a proti snahám o jejich odstranění bychom určitě i protestovali. U těch přeživších (Čujkov, Jeremenko…) jsou samozřejmě jasné a nezpochybnitelné zásluhy v boji proti nacismu, což je také primární důvod pojmenování ulic po těchto lidech. Problematické jsou samozřejmě jejich pozdější politické kariéry. Nicméně odstranění třeba zrovna Jeremenka by nebylo vhodné, protože má na Ostravu důležitou vazbu. Zároveň se trochu obáváme, aby z toho nevznikl precedens pro „čištění“ veřejného prostoru od jmen čs. vojáků a odbojářů, kteří po válce byli v KSČ.
Kdyby se náhodou mělo někdy řešit nějaké přejmenovávání stávajících ulic, bylo by podle nás dobré se aspoň přidržet těch „válečných“ tradic a uchovat ve veřejném prostoru jména spojená s osvobozením Ostravska. „Svoje“ ulice dodnes nemají např. důstojníci čs. tankové brigády Josef Buršík nebo Emanuel Šrámek.
Velké riziko, které vnímáme a kvůli kterému apelujeme na umírněný, odborný a pragmatický přístup, je otázka, kde se to zastaví, pokud se začne „čistit“. Aby potom v nezačaly vadit i další osobnosti kvůli „rasistickým“ či „sexistickým“ postojům. Mnohé z činů jsou odrazem doby, kterou lidé žili, vazeb jejich okolí apod. V tomto asi můžeme „závidět“ obyvatelům měst jako je New York, který ideologické otázky neřeší a ulice má číslované.