BETONPLATZ – „náměstí Jih“ jako promarněná příležitost rozvoje veřejného prostoru

Rekonstrukce předprostoru obchodního centra lidově zvaného Železňák byla zahájena a zároveň dokončena v roce 2019. Slavnostní otevření nového „náměstí“, jak předprostoru říká vedení radnice, se mělo uskutečnit v dubnu před velikonočními svátky, kdy měly být za cca 250 000 Kč1)AKTUALIZACE 29.4.2020: V článku jsme opravili částku 280 000 Kč na 250 000 Kč. Chyba byla mezi klávesnicí a židlí a nebyla úmyslná. Za nepřesnost se omlouváme. uspořádány velikonoční trhy2)DENÍK.cz: První akcí nového náměstí v Ostravě-Jihu bude stylový Velikonoční jarmark – https://doporucujeme.denik.cz/doporucujeme/ostrava-jih1.html. Kvůli epidemii koronaviru je ale sláva odložena. Je však co slavit? Novou podobu předprostoru dlouhodobě kritizujeme, a to z mnoha důvodů.

Historie místa

Od 60. let 20. století se výrazně proměňuje tvář Hrabůvky. S výstavbou panelových sídlišť přichází i poptávka po občanské vybavenosti – školách, školkách a samozřejmě také obchodech. Samoobsluhy rozeseté po sídlišti nedostačovaly poptávce, proto bylo rozhodnuto o výstavbě obchodního komplexu, které se mělo stát přirozeným centrem nové Hrabůvky. A proč Železňák? Stavba totiž byla na nějaký čas zastavena a z obchodního střediska stála jen jeho železná konstrukce. Poslední objekt byl pak otevřen až v r. 1977. Pojetí okolí obchodního střediska přímo navazovalo na opět velkoryse řešený prostor v dosahu polikliniky, čímž vnikla rozsáhlá pěší zóna, která nesloužila jen pohybu několika tisíc lidí denně, ale též k odpočinku a relaxaci. O tom svědčilo donedávna umístění velkoprostorových záhonů a laviček. Celkový koncept vzdušného prostoru kolem obchodního střediska rozbila roku 1987 stavba objektu plánovaného kina a podchodu. Protáhla se na 10 let a nakonec z ní vznikl finanční úřad. Prostor byl dále narušen nevhodnými úpravami ještě v 90. letech.  Totální přestavba ale přišla až v roce 2019.

Přestože se jedná o předprostor obchodního centra, v dřívějších dobách se i tyto prostory osazovaly uměleckými díly (dnes, v době držení takovýchto center korporáty, jsou podobné činy spíše výjimkou). Mozaika Hrdinství je patrně největší v ČR a jako jediná na místě zůstala. Po přestavbě v roce 2019 se v předprostoru zatím žádné další dílo neobjevilo a dvě zbývající (designový prvek fontány a dílo Květ) jsou provizorně v jednom z mnoha skladů jižanských Technických služeb.

Pokud někoho zajímá podrobnější historie tohoto prostoru, velmi dobře je o něm zpracován článek na webu historie.ovajih.cz.

Záměr proměny

Návrh na proměnu prostranství před obchodním centrem se objevil poprvé v roce 2011, kdy vznikla architektonicko-urbanistická studie kanceláře Projektstudio EUCZ. Stanovisko současného vedení zní, že Jih potřebuje centrum.

Zde ovšem narážíme na základní problém, který osud žádná jižanská vláda nevyřešila – a obáváme se, že ho nevyřeší ani ta nynější: jak by měl obvod v nové éře vypadat a urbanisticky se rozvíjet. Náš městský obvod – stejně jako celé město3)Magazín PATRIOT: Byl jsem nezvedené dítě, říká úspěšný ostravský architekt David Kotek – https://www.patriotmagazin.cz/byl-jsem-nezvedene-dite-rika-uspesny-ostravsky-architekt-david-kotek – je polycentrický. Nemá přirozený střed. Tím, nebo spíš místem, kam všichni míří, je Bělský les. Ten je pro jižany něco jako pro newyorčany Central Park. Příkladem uměle vytvořeného náměstí pro místní část Zábřeh je náměstí SNP. Také není typické.

Už původní návrh proměny prostoru před tzv. Železňákem počítal s kompletní likvidací zeleně, výměnou povrchů i instalací zastřešení. Nadto se plánovalo zasypání podchodu a vytvoření nadchodu. Zasypání podchodu nakonec správní orgány neschválily – označily to za nebezpečné pro chodce.

V místě, kde dnes vzniklo infocentrum, měla původně stát kavárna. Myšlenka ovšem byla v minulém volebním období opuštěna a projekt už poté v roce 2019 s různými dílčími úpravami kráčel k soutěžení a realizaci, a to i s finančním posvěcením magistrátu.

Původní záměry se tedy různě proměňovaly, a to bez respektu k dané lokalitě. Zkušenosti z jiných měst a jejich realizací velí, že naprosto klíčová je komplexní znalost místa a jasná vize zadavatele. Bez toho je celý proces jedno velké trápení.

Co na to veřejnost?

Za celou dobu od první myšlenky po první kopnutí se neuskutečnila žádná participativní akce – průzkum veřejného mínění, pocitová mapa, ani diskuze nad hotovým návrhem. Lidé tak nedostali možnost vyjádřit, co by v dané lokalitě nemělo chybět nebo jak některé prvky vnímají z uživatelského hlediska. Vysvětlení, proč některé věci nebudou/nemohou být (jako např. policejní služebna), se jim dostávalo až na Facebooku. To je samozřejmě legitimní způsob, ale mělo se konat veřejné setkání nad projektem a nějaká diskuze, případně vysvětlení architektonické kanceláře, jaký měla záměr, proč konkrétní věc navrhla. A když už se už ani tohle pro lidi neuskutečnilo, mohla vzniknout aspoň ze všech dokumentů, včetně historických, výstava (klidně i dostupná on-line), která by lidem projekt představila. Ale ani to se nestalo.

Naopak masově se dodnes propaguje, jak bude báječné mít náměstí se střechou a infocentrem. Na konci má být vymazání označení předprostoru obchodního střediska (Hlubiňák, Železňák) z historické paměti lidí a má nastat nová éra tohoto veřejného prostoru.

Co Piráti návrhu a následné realizaci vytýkají?

1. Nejasná funkce předprostoru

  • předprostor střediska je v první řadě korzo; pobytová funkce zde nehrála historickyprimární roli (viz fotografie úprav předprostoru ),
  • nyní má být centralpunktem Jihu, přestože zde není založena ani kontinuálně pěstována tradice jednoho centrálního místa.

2. Zastřešení

Středisko je vystavěno sofistikovaně; od polikliniky po konec střediska to projde člověk i v dešti suchou nohou, protože první patro i přízemí jsou zastřešeny. Nově instalovaná skleněná střecha je tedy jako ochrana před deštěm zbytečná. Další funkcí zastřešení mělo být setkávání. Možná tak si dát sraz „pod střechou“, ale není možné zde trávit čas, protože nikde není instalováno žádné posezení ani prvek, kvůli kterému by stálo za to v místě zůstat – pokud zdejší podnik nepočítá s tím pronajmout si prostor venku a udělat si pod střechou obrovskou zahrádku. V poslední řadě má prostor sloužit pro konání politických mítinků, kulturních a sportovních akcí. Umíte si představit pod skleněnou střechou s obchody v okolí organizaci akcí jako nohejbalový turnaj, akustický koncert nebo zimní kluziště?

Z akustického hlediska se domníváme, že daný prostor je pro konání koncertů nevyhovující; odráží se zde mluvené slovo, natož hudba. Druhý probléme je velikost prostoru. Má-li být „náměstí“ centrálním prostorem, proč by se lidé měli u akcí kumulovat na tom nejméně vhodném místě?

3. Dlažba

a) Vymývaný beton

Vymývaný beton4)Portál ASB: Přírodní charakter vymývaného betonu zpříjemňuje atmosféru vsetínského parku – https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/zaklady-a-hruba-stavba/cement-a-beton/prirodni-charakter-vymyvaneho-betonu-zprijemnuje-atmosferu-vsetinskeho-parku je originální a poněkud připomíná původní dláždění předprostoru Železňáku i polikliniky. S oblibou se používá i v parcích pro svůj – pozor – přírodní vzhled5)E15.cz: Beton, jak ho určitě neznáte! – https://www.e15.cz/magazin/beton-jak-ho-urcite-neznate-977587. Ten se na „náměstí“ úplně nepovedl a v obrovských a hrubých monolitických blocích trochu připomíná spíš vjezd do dvora technických služeb. Chodit po nerovném povrchu taktéž není optimální, natož stát zde několik hodin při konání kulturní akci nebo nechat se rozjet malé dítě na koloběžce.

b) Dlažba z řezané žuly

Vypadá mnohem lépe a originálněji, než klasické kostky, háčka a íčka které na chodnících vidíme běžně. V reklamačním řízení se ale předlažďovaly snad všechny čtverce kvůli nerovnostem. Bylo by vhodné, aby si investor, tedy obvod, pohlídal průběh prací. Nekvalitu původního provedení by viděl i slepý.

c) Travertin

Tento materiál je křehký kvůli své poréznosti, proto se používá spíše v interiérech než venku. A pokud venku, pak spíše jako obklad. Travertin však nesvědčí solení. Umíte si představit zimní údržbu?

4. Infocentrum

Dnes už víme, že se o něj bude starat městská společnost Ostravský informační servis. Infocentrum však nemá žádné pořádné zázemí ani sklady, což je u kulturních akcí vždy důležitou součástí organizace. Navíc zde mohla být umístěna malá galerie nebo malý přednáškový sál – když už jsme na „náměstí“. I to mohlo posloužit plánovaným kulturním akcím. Jak to bude s prodeji vstupenek, spoluprací s KZOJ, společností Akord a Poklad a dalších organizací včetně finančního zabezpečení – to budeme postupně zjišťovat.

5. Umělecká díla

Zrušením fontány před mozaikou bylo odstraněno dílo Květ od Štěpána Mikuly a zrušením atria byl rovněž odstraněn designový prvek bez jména. Květ se momentálně nachází ve skladu Technických služeb Ostrava-Jih. A protože obvod nemá koncepci péče o umělecká díla, je jeho osud ve hvězdách.

6. Vodní prvek

Je chvályhodné, že vodní prvek nezmizel úplně. Jeho posunutí směrem k rušné a prašné Horní ulici a absence mobiliáře z něj však neudělal místo setkání a odpočinku.

7. Zeleň a adaptace na změnu klimatu

Plochy náměstí jsou obecně pro zeleň velmi zvláštním místem. Na jednu stranu zde působí spousta vlivů proti výsadbě, na stranu druhou je každý kousek zeleně v rozpáleném betonu potřebný. 

V dnešní době existují přístupy a technologie, které umožňují fungování města a zeleně skloubit a reagovat i na nedostatek srážek a hrozby sucha. Retenční dlažba, strukturní substráty a další technologie, to vše umožní vitální a dlouhodobý růst stromů i takříkajíc „v dlažbě“.

Projekt zeleně na „náměstí Ostrava-Jih“ o tyto trendy ani nezavadil. Na vizualizacích jsou stromy (jerlíny japonské) krásně vzrostlé a košaté. Ve skutečnosti jsou ale vysazeny do malé díry v betonu, nemají dostatečný prostor pro rozvoj kořenového systému a zachytávání tolik potřebné vláhy. Daným způsobem výsadby se možná dočkáme rychlého vzrůstu stromů, ale pravděpodobně nebudou mít výšku prezentovanou v návrhu ani tolik bohaté koruny. Taktéž jejich životnost bude pravděpodobně kratší, pokud radnice nenastaví plán péče a nezajistí dostatečnou zálivku. Pár zelených čtverců, které vysazené stromy doplňují, dle našeho soudu tak velkou betonovou plochu nespasí. Radnice již chystá osadit prostor alespoň mobilní zelení. Nebylo by ovšem lepší, kdyby zeleň byla trvalou a estetickou hodnotou místa nastálo? 

Vše výše uvedené bude mít nejspíš jeden výrazný důsledek – vysoké teploty na obrovské rozpálené ploše v letních měsících, kde se nebude dát vydržet.

Náklady

Veškeré náklady od první myšlenky po poslední zaplacenou korunu už asi nejsme schopni dohledat – kromě realizace zde máme studii, projektovou dokumentaci, propagaci realizace a spoustu dalších věcí. Vezmeme-li však jen realizaci, ta přišla obvod na více než 92 milionů Kč a jedná se o největší investici do veřejného prostoru za dlouhá léta. Pro představu – za tuto sumu by se daly 2x odkoupit pozemky OC Odra a ještě by zbylo.

Samotná realizace byla trochu rozporuplná. Např. vymývaný beton se musel rozbít a udělat znovu, protože se nepovedl. Po převzetí stavby v prosinci 2019 bylo zahájeno reklamační řízení, jehož součástí byla oprava nepovedené pokládky téměř 600 m2 plochy. Naplánovaný mobiliář se ukázal jako nedostatečný a musel být dokoupen – nyní už za vyšší cenu.

Najde se i něco pozitivního?

Ale ano. Původní studie vždy počítala se zachováním skleněné mozaiky Hrdinství práce / Vítání osvoboditele od autorů Milana Zezuly a Jana Václavíka6)OstravskéSochy.cz: Milan Zezula, Jan Václavík: Hrdinství práce / Vítání osvoboditele – http://ostravskesochy.cz/dilo/720-Hrdinstvi-prace-Vitani-osvoboditele a přestože se během let vyměnily politické garnitury i názory, mozaika stále visí.

Prostoru velmi pomohl již dříve vybudovaný výtah a oprava prostor ve správě městského obvodu včetně regulace reklamy. Reklama by mohla být do budoucna regulována i více, a to i nařízením města o reklamním smogu.

A víte, že…

… původně plánovaný výškový objekt se měl stát dominantou náměstí, na jehož fasádě měl být umístěn moderně pojatý orloj a v objektu měly být umístěny pronajímatelné prostory?

… na náměstí měly stát i veřejná WC, jež jsou nezbytnou součástí funkčního náměstí?

… mezi dvěma věžovými domy měl stát ovocný sad?

Závěr

Městský obvod promarnil možnost vybudovat kvalitní veřejný prostor za participace občanů, komplexně promyšlený s ohledem na potřeby jak lidí, kteří ho budou využívat, tak správní možnosti zdejšího úřadu.

Revitalizace „náměstí Ostrava-Jih“ je součástí uměle slepené širší koncepce Regenerace sídliště Hrabůvka, mezi jejíž další části patří právě zahájená revitalizace prostoru u Savarinu, regenerace prostoru na Klegově ulici, známěji „u ježka„ či rekonstrukce ul. E. Lukášové. Ačkoliv se na některé projekty podařilo získat dotace. Otázka je, zda je vždy vhodné za každou cenu realizovat projekty, které zůstaly ve svém uvažování někde na půl cesty.

Reference   [ + ]

1. AKTUALIZACE 29.4.2020: V článku jsme opravili částku 280 000 Kč na 250 000 Kč. Chyba byla mezi klávesnicí a židlí a nebyla úmyslná. Za nepřesnost se omlouváme.
2. DENÍK.cz: První akcí nového náměstí v Ostravě-Jihu bude stylový Velikonoční jarmark – https://doporucujeme.denik.cz/doporucujeme/ostrava-jih1.html
3. Magazín PATRIOT: Byl jsem nezvedené dítě, říká úspěšný ostravský architekt David Kotek – https://www.patriotmagazin.cz/byl-jsem-nezvedene-dite-rika-uspesny-ostravsky-architekt-david-kotek
4. Portál ASB: Přírodní charakter vymývaného betonu zpříjemňuje atmosféru vsetínského parku – https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/zaklady-a-hruba-stavba/cement-a-beton/prirodni-charakter-vymyvaneho-betonu-zprijemnuje-atmosferu-vsetinskeho-parku
5. E15.cz: Beton, jak ho určitě neznáte! – https://www.e15.cz/magazin/beton-jak-ho-urcite-neznate-977587
6. OstravskéSochy.cz: Milan Zezula, Jan Václavík: Hrdinství práce / Vítání osvoboditele – http://ostravskesochy.cz/dilo/720-Hrdinstvi-prace-Vitani-osvoboditele