„Za ty tři roky, které oddávám, jsem spojila do svazku manželského už 51 párů“, říká zastupitelka Jihu Pavlína Nováčková. A pokračuje: „Oddávání mám moc ráda. Je to jedna z nejzajímavějších, nepříjemnějších a nejemotivnějších činností zastupitele. Záleží mi na tom, aby se tento „úřední akt“ stal spíš hezkou vzpomínkou novomanželů na jejich významný den. Proto píšu projev na míru každému páru, který do manželství vstupuje tak, aby vynikl jeho osobitý příběh. I tam, kde moc informací nemám, se snažím připravit originální projev tak, aby opravdu každá svatba byla jiná a aby i mě tato práce – nebo spíše poslání – bavilo.“
Často si přitom vzpomene na své rodiče, kteří si své ano řekli už před 35 lety a za dobu manželství se museli vypořádat s mnohými těžkostmi, a přesto jsou pořád spolu – v dobrém i zlém. „Jsou mi inspirací a vzorem a moc jim děkuji, že díky nim mohu psát texty o naději i zodpovědnosti“ dodává Pavlína.
„Svatby jsou gejzírem emocí a různých situací a vidím v nich to, na co občas zapomínáme – lidskost, autenticitu, jedinečnost každého lidského života a vztahu. Často i mne atmosféra dojme a mám o dělat, abych neplakala spolu se svatebčany.“
Líbí se jí místo, kde oddává? „Naši obřadní síň mám ráda, považuji ji za designově nadčasovou a důstojnou. Víte ale, že v rámci obvodu se můžete vzít téměř kdekoliv? Musíte si trochu „oběhat“ razítka, ale já osobně bych byla ráda, kdyby svateb v terénu přibývalo. Chtěla bych všem snoubencům, připravit podmínky pro to, aby měli tu cestu co nejjednodušší“ nastiňuje své vize.
„Už teď se těším na další padesátku párů, které se před mýma očima promění v manžele.“