Už pár let hýbe českou společností problém nešťastně nastaveného systému doplatků na bydlení, který likviduje sociální systém. Současná právní úprava totiž ve své podstatě nepomáhá chudým a potřebným, ale přihrává obrovské peníze ze státní kasy do kapsy soukromých osob, kterým se říká „obchodníci s chudobou“.
A tak přišli zákonodárci s novinkou, která se stala doslova předvolebním hitem v loňských komunálních volbách. Starostové se mnohde doslova předháněli, kdo zavede větší bezdoplatkovou zónu. Opatření mělo totiž zamezit sestěhování lidí v bytové nouzi do míst, kde již výskyt sociálně-patologických jevů překročil únosnou mez. Nově příchozí sociálně slabí občané nemají v místech, kde byla bezdoplatková zóna vyhlášena, nárok na využití doplatku na bydlení.
Na první pohled se jedná o relativně rozumné řešení, které se snaží zabránit dalšímu zhoršování životní úrovně lidí v místech, kde už je situace neúnosná. Ve skutečnosti ale toto opatření pouze odhaluje absolutní selhání systému práce s lidmi na sociálním dně a stává se pouhým „hašením požáru“ v těch nejvíce postižených oblastech. Neřeší samotnou podstatu problému, jen zabraňuje jeho rozšiřování bez jakékoliv další koncepce.
Ukázkovým příkladem je vyhlášení bezdoplatkové zóny na ubytovnu Soiva, které se vedení obvodu Ostrava-Jih podařilo prosadit. Zastaví tak příliv společensky slabších vrstev do této oblasti, sociální problémy v obvodu to ale v žádném případě neřeší. Na 4. zasedání zastupitelstva městského obvodu Ostrava-Jih probírali zastupitelé kriminalitu v okolí ubytoven. (vyjádření je ke zhlédnutí cca 15 min před koncem videa zde) Situace se oproti minulým rokům údajně zlepšila. Je tedy vyhlášení bezdoplatkové zóny skutečným řešením? Za Piráty jsme na zasedání zastupitelstva požadovali zpracování dat a vyhodnocení, jaký dopad na kriminalitu bude mít vyhlášení bezdoplatkové zóny na ubytovně Soiva.
Podle nás, pirátů, bychom měli hledat systémové řešení problému ubytoven spočívající primárně v podpůrných aktivitách a až poté v represi. Místo systematické práce s důrazem na sociální práci ale naši radní preferují instantní řešení ve formě represe, které ale podle nás nepřinese dlouhodobý pozitivní efekt.
Podívejme se na sociální programy z pera obvodu. Již v lednu 2018 tehdejší vedení přišlo se sociálními programy učenými dětem na ubytovnách Čujkovova a Soiva. Obvod tehdy převedl odpovědnost za jejich osobní rozvoj a trávení volného času na neziskovku. Pirát Robert Kolena a jeho kolegové z komise sportovní, prevence kriminality a bezpečnosti pak v letošním roce při kontrole na místě zjistili, že v případě Soivy sociální program nefunguje, vedení obvody ale výsledky programů zdá se příliš nezajímaly.
Další promarněnou šanci na skutečné zlepšení situace znamenalo rozhodnutí rady nepokračovat v projektu sociálního bydlení, který rozjel magistrát. Jeho cílem je pomoci lidem v nouzi znovu najít své místo ve společnosti. Jak? Tím, že jim město pomůže zajistit stabilní bydlení a poskytne obecní byt. Bydlení je totiž zásadní podmínkou pro to, aby člověk mohl pracovat na zlepšení ve všech dalších oblastech. Takové bydlení má ale jasně vymezená pravidla a je provázeno nezbytnou podporou zkušených sociálních pracovníků.
Nikdo netvrdí, že tato cesta je snadná, ale je správná. Ocitnou se na dně je totiž mnohem snazší než se od něj odrazit. Tuto pomocnou ruku ale obvod už letos odmítl podat a celý projekt na Jihu zrušil. Prý nechtějí mít dle slov paní Langrové z Jihu „sociální oblast“. Tyto problémy ale nezmizí, jen se jimi radnice nebude muset denně zabývat.
Že si radnice dala za cíl udělat z Jihu dobrou adresu je jistě chvályhodné a pochopitelné. Ale volba prostředků k jeho dosažení není vždy úplně nejšťastnější. Dalším příkladem může být zvyšování nájemného. V některých lokalitách a bytech půjde o měsíční zdražení ve výši několika desítek korun, jinde budou muset lidé sáhnout i pro pár stovek korun. Pro nízkopříjmovou rodinu, která žije od výplaty k výplatě, pro matky samoživitelky či jiné skupiny na hranici chudoby to může být citelný zásah do rozpočtu. Pomýšlelo vedení obvodu na tento aspekt?
Vedení radnice opakovaně tvrdí, že chce řešit kriminalitu a problémy s nepřizpůsobivými občany. Smršť represivních opatření ale může smést i ty, kterým by naopak stačilo podat pomocnou ruku a ne je stavět do role společenských vyvrhelů.
Pokud dnes přijdete z jakéhokoliv důvodu o střechu nad hlavou, nemáte ke komu jít na přechodnou dobu a nemáte naspořeno tolik, abyste poskládali dopředu dva až tři nájmy jako zálohu, systém ani trh vám není schopen kromě sociální ubytovny nic nabídnout. Zákon o sociálním bydlení je v posledních letech něčím, o čem se velice hlasitě diskutuje, ale jeho uvedení do platné legislativy je bohužel stále v nedohlednu.
Problém se neřeší už hodně dlouhou dobu a stává se z něj navíc problém generační. Dorůstá další generace, která nemá žádnou praktickou zkušenost s tím, jaké to je žít v běžných sociálních podmínkách. Děti, které nemají žádné zázemí, nemohou se vzdělávat a nejsou k ničemu vedeny, těžko později najdou motivaci něco měnit.