Po čtvrtku jsem potřeboval pár dní na vyčištění hlavy, ale rád bych se ještě vrátil k jednání našeho jižanského zastupitelstva ze dne 17. 9. 2026, kde se opět živě diskutovalo naše jižanské školství. Situace je složitá, takže se to pokusím celé zrekapitulovat. Je to trochu delší, ale myslím, že stojí za to si celý text pozorně přečíst.
Připomeňme si červen
Na minulém jednání v červnu byla schválena první vlna restrukturalizace systému mateřských škol – odloučení několika MŠ od základek a následné jejich sloučení pod jedno vedení (jedná se o MŠ Předškolní ve Výškovicích, MŠ Rezkovu na Pískových dolech a MŠ Harmonie, Adamusovu a Mozartovu v Hrabůvce). Už v červnu jsme byli přesvědčeni o tom, že tento krok je nejen zbytečný, ale hlavně špatný. Argumentovali jsme zejména nedostatkem připravenosti, nekvalitními podklady a chybějící komunikací se školami i rodiči. Přesto byla v červnu první vlna schválena i přes odpor rodičů, argumenty pedagogů i vedení škol a podané petice občanů.
Po třech měsících byla situace ještě horší
Za další tři měsíce se v plné nahotě ukázalo, že jsme měli pravdu. Přestože gesční místostarosta pan Radim Ivan tvrdil do sdělovacích prostředků, že nevěděl, jak to ještě lépe komunikovat (viz např.: O opaku mě nikdo nepřesvědčí, říká Radim Ivan k reformě školek na Jihu. Kritikům vadí komunikace obvodu), začaly se dohánět komunikační resty. Na začátku září projednala Rada obvodu dokument, ve kterém stanovuje mantinely, jak by se nově jmenovaní ředitelé na svých organizacích měli chovat, tedy zachovat rozmanitost slučovaných školek, zajistit fungující pracovní kolektivy, neznevýhodňovat jedno pracoviště proti jinému apod. Nemělo se náhodou něčím takovým začít před výběrem vedení škol, a tedy před schválením slučování? Odmýšlím si, že takový dokument je legislativně nevymahatelný a vlastně snižuje možnosti ředitele školy dělat organizační změny, ke kterým občas musí dojít.
První ze série setkání na MŠ Předškolní
Zároveň se začaly na všech školkách organizovat diskuse s rodiči ke slučování jejich škol. Na prvním jednání na MŠ Předškolní dne 8. 9. 2026 jsem byl přítomen. Rodiče mohli položit své dotazy. Na pár z nich se odpovědělo. Zástupným důvodem pro restrukturalizaci vedení škol byl stejně jako na zastupitelstvu uveden blížící se propad počtu dětí ve školách. Je jasné, že v blízké budoucnosti budeme muset udělat nepopulární kroky a omezit provoz některých školek. Prostě bude méně dětí a tím pádem i méně peněz na provoz budov. Rodiče logicky kladli dotazy, kolik se tedy restrukturalizací ušetří peněz. Pan místostarosta odpověděl, že žádné. Chtěli vědět, proč zrovna jejich školka je v první vlně restrukturalizace. Dozvěděli se, že byli vybráni, protože pan místostarosta je přesvědčen, že oni to zvládnou. Některé ožehavější otázky se nechaly stranou, lidem se slíbilo, že odpovědi budou časem vyhodnoceny a rozhodně se nereagovalo na příspěvky typu:
„Proč nemůžeme nechat věci tak, jak jsou, když to funguje?“
Nikdo se nedozvěděl výhody a důvody rozbít fungující spolupráce mezi školkami a školami a začít nastavovat spolupráce nové – tedy provádět proces, který má očividně spoustu rizik. Přidám ještě citát jedné z maminek, který se mi velmi líbil:
„Ve Výškovicích je konkurenční prostředí. Každá ze školek je úplně jiná, protože má úplně jiné vedení. Všechny školky jsou přitom plné, takže fungují. Rodiče si mají možnost vybrat z nabízených služeb. Jakmile to sloučíte, variabilita zmizí.“
Po zhruba půl hodině bylo lidem řečeno, že diskuse má další kroky, např. zjistit, co by si od své školky v budoucnu představovali, a na další otázky ke slučování odpovídáno již nebylo, přestože bylo evidentní, že lidé přišli na jednání pouze z důvodu „zachránit“ stav. Málokomu docházelo, že už vlastně není co zachraňovat, protože jednání zastupitelstva proběhlo před třemi měsíci. Sám jsem se snažil do jednání vůbec nezasahovat. Opravdu mne zajímaly potřeby rodičů a dětí a byl jsem vděčný za možnost si je vyslechnout. Bohužel však do diskuse mimo jiné zasahoval člověk ve stranickém tričku SrdcOVA, tj. spolustraník pana místostarosty.
Snaha obrátit kurz
Z výše uvedených důvodů jsme s kolegyní Pavlínou Poláškovou připravili na jednání zastupitelstva bod programu, kde jsme chtěli zrušit všechny zmíněné dokumenty z června. Požádali jsme vedení obvodu o zařazení bodu jednání na program a připravil jsem si předklad, ve kterém jsem řekl všechny výše uvedené argumenty a přidal několik dalších:
- „Všechny mateřské školy ve Výškovicích jsou plně naplněny. Slučování organizací je potřeba do 180 dětí. Všechny organizace ve Výškovicích limit 180 žáků splňují a ze zákona máme čas na slučování do roku 2029. Tedy není kam spěchat a dá se počkat na další vývoj.“
- „Speciálně u MŠ Rezkova je jediným logickým důvodem odloučení mateřinky od ZŠ Horymírova chystané sloučení ZŠ Horymírova a Jugoslávská, které na jednání zastupitelstva z neznámého důvodu chybí.“
- „Žádné ze sloučení nebylo projednáno se školskými radami dotčených škol.“ Na základě §168 školského zákona školská rada projednává, schvaluje nebo se vyjadřuje ke klíčovým oblastem a dokumentům týkajících se příslušné školy – výroční zprávy, změně školního řádu, školních vzdělávacích programů, rozpočtu školy a hospodaření, koncepce rozvoje nebo konkurzu na ředitele školy. A my změníme vedení škol a školek a tu informaci školské radě vůbec nedáme? Vždyť to je i legislativně špatně!
Prostě jsem argumentoval, že vše je stále nepřipravené a neprojednané. Akcí se nezíská žádná finanční úspora. Občané tyto změny nechtějí. Je to akt, který se organizačně líbí vedení obvodu, ale školy to extrémně administrativně zatíží a poškodí jejich vzdělávací činnost minimálně v tomto školním roce.
Následně proběhlo hlasování, kde jsme získali podporu 11 ze 45 zastupitelů a bod nebyl ani dán na program jednání. V tomto momentu jsem se smířil s tím, že první vlna slučování MŠ proběhla a dál to řešit nemá smysl. K diskusi jsme se vrátili o hodinu později při jednání o odpovědi na petice občanů. V diskusi zaznělo spoustu věcných argumentů pedagogických pracovníků a rodičů z dotčených škol. V některých momentech byla poměrně vyostřená a bohužel zašla až do osobní roviny. Opět jsem se snažil reagovat, podpořit tazatele a víceméně zopakoval všechny výše uvedené argumenty. Následně jsme za Piráty prázdnou a nic neříkající odpověď občanům na petici nepodpořili.
Dodatečné slučování ZŠ Horymírova a ZŠ Jugoslávská
Po pěti hodinách jednání jsme se dopracovali závěru a „Různého“. V tom momentě jsem položil za mne zásadní otázku, která mě trápila několik posledních měsíců. Jak to, že na stole neleží materiál ke sloučení ZŠ Horymírova a Jugoslávská? Pro širší pochopení zkusím vše nejprve zasadit opět do kontextu.
ZŠ Jugoslávská není delší dobu dobře vedena. O dlouhodobém vývoji školy se můžete přesvědčit např. na hodnocení České školní inspekce (viz Registr inspekčních zpráv), kde najdete hned tři poslední zprávy – z let 2019, 2021 a 2025. Osobně jsem tak špatné výstupy ČŠI hned tak neviděl, navíc opakovaně. Tyto výsledky jdou delší dobu primárně za osobou pana ředitele Petra Opletala, kterému byl v minulosti prodloužen mandát vedením obvodu i přes špatné zprávy ČŠI. Že nejsou spokojeni ani rodiče, ukazuje dlouhodobý pokles počtu žáků školy. Rodiče z okolí ZŠ Jugoslávská vozí své děti po celém Jihu, nicméně nejvíce jich je z logiky věci hned „za cestou“ na ZŠ Horymírova. Také ta si v nedávné minulosti prošla svými problémy, nicméně v posledních čtyřech letech převzala školu paní ředitelka Petra Hladíková a škola si opět získává své renomé. Je to vidět např. na tom, že za posledních několik let otvírá „Horymírka“ čtyři paralelní první třídy a dlouhodobě se jim hlásí také rodiče, kteří mají nejblíže na ZŠ Jugoslávská. Když už se bavíme o limitu 180 žáků na organizaci, dlouhodobým poklesem žáků se mu blíží se také ZŠ Jugoslávská. Problém je tedy potřeba řešit, a nalijme si čistého vína – včera bylo pozdě.
V letošním roce však panu řediteli Opletalovi skončil mandát a jsem proto rád, že se vedení obvodu k problému konečně postavilo čelem. Abych jen nekritizoval pana místostarostu Ivana, je potřeba mu dát také jeden zásadní kredit. Zatímco v minulosti ANO a ODS pana ředitele i přes špatné výsledky podrželo ve funkci, pan místostarosta jasně deklaroval, že panu řediteli mandát neprodlouží, a to i přesto, že je jeho spolustraníkem (resp. tehdy ještě byl – nyní pan Opletal kandiduje ve volbách za Naše Česko). Shodou okolností jsem na jaře situaci konzultoval přímo s ČŠI a bylo mi řečeno, že obvod bude mít velký problém najít nového ředitele školy. ČŠI si byla vědoma toho, v jak špatném stavu škola je, a měla důvodné obavy, že se relevantní kandidát do konkurzního řízení nepřihlásí. Vedení našeho obvodu proto vyhlásilo konkurz na ředitele ZŠ Jugoslávská s tím, že součástí dodaných podkladů má být také strategie ke sloučení ZŠ Jugoslávská se ZŠ Horymírova. Do konkurzu na ZŠ Jugoslávská se proto přihlásila také paní ředitelka Hladíková, neboť se vše týkalo také její školy. V konkurzu vyhrála, a proto se od 1.8.2026 stala ředitelkou na obou školách. K celému pracovnímu úvazku na Horymírově jí tím přibyl částečný pracovní úvazek na Jugoslávské, a to do doby sloučení obou organizací. To však generuje několik problémů.
Povinnosti ředitele školy
Každý ředitel má kromě manažerského řízení organizace další významné povinnosti. Primárně má povinnost na své škole učit. U velkých škol se jedná o pět vyučovacích hodin, u menších je výuky ještě více. Vedete-li současně více škol, navyšuje se vám kromě manažerských problémů proto povinnost přímé výuky na každé ze škol. Současně samozřejmě máte duplicitně veškerou administrativu. Píšete dvě výroční zprávy, podáváte dvakrát více projektů, výkazů pro ministerstvo i obec, vedete dvě účetnictví apod. Dlouhodobě je proto tato situace neudržitelná. Předpokládal jsem, že se vedení obvodu s paní ředitelkou Hladíkovou domluvilo na tom, že ke sloučení obou škol dojde v nejbližším možném termínu, tj. k 1.1.2027. Proto jsem už v červnu na jednání zastupitelstva kritizoval, že u odloučení MŠ Rezkova od ZŠ Horymírova chybí materiál se sloučením obou základek. To jediné totiž dávalo logický smysl. MŠ Rezkova by se přidružila k již čtyřem sloučeným mateřinkám v organizaci MŠ Za školou, kde jsou na týmové vedení mateřinek zvyklí. Paní ředitelce Hladíkové na ZŠ Horymírova by se tím částečně rozvázaly ruce a měla by více prostoru řešit náročné slučování základek, a hlavně stabilizaci situace na ZŠ Jugoslávská. I pro mateřinku by byla situace jednodušší.
Kde nic, tu nic
Celou dobu jsem měl za to, že tento materiál proto na jednání zastupitelstva musí přijít. V červnu jsem kritizoval, že body slučování MŠ nebyly předjednány s jednotlivými aktéry ve školách ani se školskou komisí, kde jsem předsedou. Také v tom je sloučení obou ZŠ jiné. Obě školy vše dávno věděly a měly tutéž ředitelku již měsíc a půl v organizaci. Školská komise ze stejného důvodu zasedla na mimořádném jednání o letních prázdninách, kde jsme si vše vykomunikovali a víceméně se shodli na tom, že přestože obecně nesouhlasíme se slučováním škol, v tomto momentě nezbývá nic jiného než obě školy sloučit.
A nyní se vraťme na jednání zastupitelstva a dokončíme kontext. Pokud by ke sloučení obou organizací nedošlo na čtvrtečním jednání zastupitelstva, bude nejbližší další jednání zastupitelstva po volbách, a tedy za tři měsíce před Vánoci. Těžko můžete na prosincovém jednání říct řediteli dvou škol, že má za pár dní připravit sloučení k 1. 1. 2027. To není organizačně možné. Dotyčný by proto dostal nejbližší další možný termín – konec školního roku, tj. 30. 6. 2027. Představil jsem si, jak povede paní ředitelka dvě školy paralelně celý školní rok na dva pracovní úvazky s dvojitou administrativou i výukou a zamyslel jsem se nad tím, co bych v takovém momentu udělal já. A došel k jednoznačné odpovědi. Ta věc není v lidských silách a jednu z funkcí bych položil. Dopočítat se toho, že by to byla ZŠ Jugoslávská, kterou má paní ředitelka nově, a ještě k ní nemá lidský vztah, těžké nebylo. A pak už stačí jen domyslet, co by to se školou po tolika problémech udělalo…
Naprosto totožně jsem proto vše popsal zastupitelstvu a pan starosta mi odpověděl, že ještě neskončilo jednání zastupitelstva a že mohu tento bod jednání obratem dodat. Upřímně mě to mírně nadzvedlo. Delší dobu kritizujeme, že dostáváme materiály na jednání na stůl na poslední chvíli a vlastně jsem do poslední chvíle očekával, že se bod sloučení obou ZŠ objeví večer před jednáním, když už to dávno projednala Rada obvodu. Ale abych dělal práci za vedení obvodu a připravoval materiály na jednání, které mají dodávat oni a za které jsou placeni, to fakt ne. Na tyto argumenty odpověděl pan starosta, že můžeme využít podkladů, které měla k projednání Rada a stačí je překlopit na jednání zastupitelstva.
Na jednu stranu jsem cítil vůli řešit závažný problém ihned, ale přišlo mi, že bychom opravdu neměli řešit tak citlivý problém jako je slučování škol v půl sedmé večer v rámci „Různého“. Takové věci se přeci mají dobře připravit a projednat. Každý ze zastupitelů potřebuje čas se na takové hlasování adekvátně připravit. Navrhoval jsem proto svolat mimořádné jednání zastupitelstva k tomuto jedinému bodu. Nabízel jsem, že by se mohla sejít mimořádně i školská komise, která by mohla prostudovat všechny podklady a k věci se ještě vyjádřit. Na svolání mimořádného zastupitelstva je potřeba 14 dní. Bavíme se tedy o termínu 1. 10. 2026 – to budeme ještě před volbami, nebude se muset čekat na složení nového zastupitelstva a vše se stihne adekvátně projednat. Určitě by šlo svolat mimořádně i školskou radu obou škol apod. Prostě tak, aby všichni zastupitelé dostali co nejvíc adekvátních podkladů.
Bohužel tento postup má zásadní administrativní háček, na který záhy upozornila paní vedoucí odboru školství a sportu – všechny organizační změny tohoto charakteru musí být uvedeny ve školském rejstříku, a to do 30. 9. příslušného kalendářního roku, v tomto případě do 30. 9. 2026. Zůstala proto jediná možnost – vše dopracovat na aktuálně probíhajícím (byť prakticky skončeném) jednání zastupitelstva. Z tohoto důvodu si všechny politické strany vzaly přestávku na jednání svých klubů a následnou schůzku předsedů všech klubů a věc se delší dobu diskutovala. A nakonec se našla shoda na všem, a musím ocenit kolegy z ostatních stran, že k tomu došlo naprosto napříč celým politickým spektrem. Shodli jsme se nejen na textu sloučení obou organizací, ale také na důvodové zprávě k tomuto sloučení. Vše zhruba v půl osmé večer proběhlo. K dokonání naprosto neočekávaného průběhu jednání ještě došlo k výpadku hlasovacího systému, takže místo mačkání tlačítek jsme jmenovitě oznamovali na mikrofon své jméno a „pro návrh“. Protože jsem poslední v abecedě, byl jsem také poslední, kdo svým „Arnošt Žídek – jsem pro návrh“ ukončil jednohlasné sloučení obou základních škol pod budoucím novým jménem ZŠ Starý Zábřeh.
Na závěr dvě krátké glosy. První ředitelkou ZŠ Horymírova byla moje vlastní maminka. Úplně nejtěžší na celém tom dni nebyl kterýkoli bod jednání, ale bylo to večer cestou ze zastupitelstva mamince říct, že jsem vlastně sloučil a přejmenoval její školu, kterou piplala od prvních začátků.
Když se vrátím k celému tomu jednání, nejvíc mě mrzí, že se ukázalo v holé nahotě, že si vedení obvodu neuvědomuje, kolik času, úsilí a práce stojí taková organizační změna jako je sloučení školy, a že si vůbec neváží práce svých lidí. Ředitel měsíce řeší finance, majetek, personální věci, pracovní úvazky lidí a spoustu dalších problémů. A obvod jako zřizovatel přesto nemá problém mu nastavit práci tak, že k 31. 12. 2026 mu oddělí školku a k 30.6. 2026 mu přidá základní školu a bez problémů ho zasype šílenou administrativou a zbytečnou prací dvakrát po sobě. O tom, že nikomu nevadí, že vám lidi pracují na dvou pracovních úvazcích najednou se ani nebavím. Nikomu totiž nedochází, že prací ředitele školy není adekvátně vyplňovat tabulky pro obec a dělat rozpočty a administrativu, ale starat se o vzdělání a well-being dětí ve škole a pedagogicky vést vlastní kolegy. To je totiž jeho primární náplň práce. Když mu přidáte administrativu, vezmete mu prostor řešit naše děti. A o ty by nám přece mělo jít na prvním místě!