Členovi rady a místostarostovi pro strategický rozvoj Radimu Ivanovi byl dne 11. 3. 2026 zaslán souhrn návrhů a možných opatření k dlouhodobé problematice zápachu v oblasti Hrabové a širšího okolí průmyslové zóny. Jde o pracovní podněty k diskuzi a koordinovanému postupu městského obvodu s dalšími obvody a městem.
1) Vnímat téma komplexně, nejen jako jednu aktuální kauzu
Je užitečné neomezovat debatu pouze na jednu dílčí věc (např. aktuální rozšiřování výroby v jednom podniku), ale pojmout zápach jako širší problém vázaný na fungování a rozvoj průmyslové zóny a okolních lokalit (např. lokalita Žižkov/Krmelínská).
Zároveň platí, že průmyslové provozy mohou přinášet pracovní místa, ale dlouhodobě je potřeba hlídat i dopady na kvalitu života, ochotu lidí v území bydlet a celkový obraz města (zejména v kontextu suburbanizace a rozvoje retailových parků v okolí).
2) Nastavit koordinovaný postup města a městských obvodů
Dává smysl mít stabilní formát spolupráce:
- pravidelné pracovní schůzky,
- sdílení podkladů a dat (stížnosti, měření, meteorologie, postupy),
- jasné rozdělení rolí (kdo komunikuje s kým, kdo sbírá data, kdo vyhodnocuje).
Pokud už nějaký model funguje, cílem je ho zformalizovat a udržet dlouhodobě.
3) Zapojit nezávislého odborníka na pachovou problematiku
Zvážit možnost spolupráce s nezávislým poradcem/specialistou v oblasti pachových látek (ideálně osoba či subjekt s relevantní autorizací/odborností) nebo odborníkem z akademického prostředí.
S ohledem na to, že některé předchozí studie byly veřejně zpochybňovány, může být pro důvěryhodnost vhodné hledat odborníka mimo instituce, které jsou v aktuálních sporech přímo zmiňované.
4) Podpořit a zjednodušit hlášení zápachu (sběr dat od obyvatel)
Zlepšit systém evidence zápachu a motivovat lidi k pravidelnému zaznamenávání:
- navázat na dřívější praxi (např. formulář používaný v Hrabové) a domluvit se na jeho obnově / znovupoužití,
- informovat dotčené lokality cíleně (např. letáky do schránek v dotčených ulicích),
- využívat standardní komunikační kanály (web, sociální sítě, případně Jižní listy).
Současně je možné se podívat na různé technologické nástroje pro evidenci stížností (včetně demo verzí některých aplikací) a porovnat, zda a jak lze data smysluplně vyhodnocovat (u těchto nástrojů je ale vhodné trvat na transparentní metodice a na tom, aby šlo o interní testování bez závazků).
5) Uspořádat moderovanou veřejnou debatu
Zvážit veřejnou diskusi / kulatý stůl k tématu, jak lehký průmysl a průmyslové zóny ovlivňují kvalitu života ve městě, ochotu lidí se sem stěhovat a dlouhodobou atraktivitu území.
Pro větší důvěryhodnost by bylo vhodné, aby pořadatelem byl nezávislý subjekt (např. odborná/občanská iniciativa), nikoli přímý aktér sporu.
6) Nezávislé ověření: nová studie nebo posouzení
Vzhledem k tomu, že dosavadní podklady bývají kritizovány z různých stran, dává smysl uvažovat o nezávislém zadání nové studie či posouzení metodiky a závěrů — nejen pro aktuální situaci, ale i do budoucna jako „model“ pro další podobné případy.
Jednou z možností je iniciace na úrovni státu (MŽP) nebo alespoň zkusit připravit společný odborný podnět směrem k nadřízeným orgánům veřejné správy v oblasti životního prostředí.
7) Zapojit odborného pracovníka na životní prostředí na Jihu, pokud máme.
K problematice přistupujeme komplexně a věříme, že námi navržený postup může přinést hlavně řešení případných sporů v budoucnosti.