Od výmolů k naději: lidé chtějí víc než jen záplaty

Veřejné projednání k opravám chodníků, které se 2. února uskutečnilo na ZŠ Šeříkova, ukázalo, že téma veřejného prostoru lidi pálí víc, než by se mohlo zdát. Dorazilo více občanů, než organizátoři očekávali, a diskuze nebyla jen o asfaltu a dlažbě. Mluvilo se o bezpečnosti dětí, pohybu kočárků, tramvajových zastávek, dlouholetých výmolech i o tom, co lidé dělají sami pro své okolí.

Další veřejné projednání je za námi. Další do sbírky – a další, které nám něco dalo. Nejen v podobě konkrétních podnětů, ale hlavně v obrazu toho, jak lidé své okolí skutečně vnímají a prožívají. 

Na setkání přišli občané s velmi konkrétními připomínkami, které si vyslechli Otakar Šimík, Daniel Jeřábek a Štěpán Polonyi. Nejvíce rezonovaly dlouhodobě špatné chodníky, výtluky a bariéry, které komplikují každodenní pohyb – ať už seniorům, rodičům s kočárky nebo dětem mířícím do školy.

Velká pozornost se věnovala okolí Alberta u Racka. Lidé upozorňovali na rozbitý nájezd, schody a problematický pohyb v prostoru parkoviště. Diskutovalo se také o nájezdové rampě u parkoviště. Dobrou zprávou je, že zazněl příslib: celý prostor u Racka by měl projít kompletní obnovou.

Dalším horkým místem byl chodník u Polikliniky Terapeut. Část už se opravila, zbytek na svou opravu stále čeká. U Výškovické 178 se zase řešil chodník po zásahu síťařů, který byl opraven nekvalitně – a městský obvod o tom dosud ani nevěděl. I to ukazuje, jak důležité jsou podněty přímo od občanů.

Silné emoce vyvolala také lokalita 29. dubna 15, 17, kde se dlouhodobě řeší výmol, který je téměř „neřešitelný“. Jakýkoli zásah by mohl poškodit hydroizolaci domu a není jasné, kdo a z čeho by potřebné sondy zaplatil. Právě tady lidé s lehkým úsměvem poznamenali, že některé díry mají „už skoro historickou hodnotu“ a pamatují je desítky let.

Opakovaně zaznívala kritika stavu chodníků na Výškovické ulici za poštou. Jedna z místních obyvatelek se podle svých slov snaží už minimálně dva roky neúspěšně komunikovat s radnicí. Tento pocit bezmoci se objevoval častěji – lidé mají dojem, že některé problémy se točí v kruhu.

Velmi živá byla debata o bezpečnosti. Školní ulice Šeříková podle rodičů není bezpečná pro děti cestou do školy, a proto ji raději obcházejí přes Albert – což ale také není ideální řešení. Kritizováno bylo i malé, staré schodiště se cca. třemi schody, které je problematické třeba pro kočárky.

Asi největší shoda panovala u zastávky 29. dubna. Lidé ji označovali za úzkou, nebezpečnou a nedůstojnou tak frekventovaného místa. Cestující musejí vystupovat na úzké nástupiště a lidé poté chodí přímo do vozovky, maminky s dětmi mají strach, že při vystupování z tramvaje někoho nechtěně vystrčí do silnice. Přáli by si rozšíření zastávky a instalaci zábradlí. Dobrou zprávou je, že oprava této zastávky se připravuje.

Dalším opakujícím se tématem byla špatná pěší dostupnost směrem ke kinu Luna a bezpečnost na mostě mezi Výškovicemi a Zábřehem. Směrem ke kinu upozorňovali lidé na křoviny, špatnou viditelnost a auta najíždějící z Proskovické ulice, která chodcům dokonce troubí. V opačném směru chybí přechod pro pěší úplně.

Vedle kritiky zaznívala i frustrace ze „zbytečných investic“. Typickým příkladem byla fontána před Hruškou u OC Kotva, kterou někteří lidé s nadsázkou nazývají „pohřební kameny, ze kterých stříká voda“.

Zazněly ale i pozitivní a inspirativní příběhy. Lidé mluvili o tom, co sami dělají pro své okolí – správce domu, který v zimě uklízí prostor kolem popelnic, nebo paní, která dlouhodobě upozorňuje na špatný stav chodníků ve svém okolí. Diskuze tak nebyla jen o problémech, ale i o osobní odpovědnosti a vztahu k místu, kde žijeme.

Z pohledu informací zaznělo mimo jiné, že městský obvod má letos na opravy komunikací 25 milionů korun, převážně se pracuje s asfaltem jako rychlejší a levnější variantou a že existuje sdílená tabulka se síťaři o plánovaných opravách – což hodnotíme jako velmi dobrý krok.

A co k řečenému napadlo nás?

  • Zveřejnit na webu obvodu dvouletý plán oprav a investic do chodníků, který se bude aktualizovat. Součástí bude popis stavu a důvod jeho výběru k realizaci v daném období.
  • Slíbili jsme poslat jeden podnět na Správu silnic MSK.
  • Navrhujeme aktivně připomínkovat a dávat podněty u realizací jiných subjektů ještě předtím než se zadá projekt (pokud o tom víme a je šance). Na závěr jsme s Pavlínou ještě oslovili několik lidí, kteří podpořili sousedy v Hrabůvce a na Dubině a podepsali petici Stop zápachu. I to ukázalo, že lidé mají chuť se zapojovat – když mají pocit, že jejich hlas má smysl.

Veřejná diskuze na ZŠ Šeříkova byla bohatá, místy emotivní, ale hlavně živá. A přesně takové by měly být – plné konkrétních zkušeností, osobních příběhů a snahy zlepšit místo, kde žijeme.