Rozpočtová odyssea

Rozpočet je pro obce, stejně jako pro stát, nejdůležitější dokument každého kalendářního roku, který zásadním způsobem určuje dění v obci. Jsou v něm zahrnuty veškeré výdaje i příjmy, se kterými obec v daném roce bude nakládat. Přípravu a schvalování rozpočtu nařizuje obcím zákon o obcích. Stejně jako spousta jiných zákonů i tento dává obcím určitou volnost, a není tak nikým striktně dáno, jak má takový rozpočet vypadat.

Příběh rozpočtu na rok 2019 pro městský obvod Ostrava – Jih se začal psát na přelomu jara a zimy 2018. Před komunálními volbami v říjnu byl již téměř hotov a připraven pro nové zastupitele ke schválení jako hotová věc. Objem rozpočtu Jihu se rok od roku mění, v průměru to ale v těchto letech bývá asi 1,2 miliardy korun. To není málo, a tak jsme se začali zajímat, co nám to rada obvodu vlastně předkládá ke schválení.

Překážky na cestě k pochopení rozpočtu

Dokument je strukturován do několika povinných částí jako jsou příjmy, výdaje a střednědobý výhled. Je také doplněn o množství tabulkových příloh. Nebudeme zacházet do detailů jednotlivých kapitol, ale zkusíme zde spíše nastínit, jak rozpočet obvodu vlastně vypadá a jak je strukturován. První verzi dokumentu jsme si vyžádali od finančního odboru v průběhu října. Představy o strojově čitelných textech a tabulkách se rozplynuly hned na první stránce dokumentu, který byl sice ve formátu PDF, nicméně bylo na první pohled zřejmé, že do formátu PDF se texty dostaly naskenováním vytištěného rozpočtu, navíc ve velice špatném rozlišení a mnohdy pouze černobíle. A to není všechno.

Naskenované textové kapitoly ještě takovým problémem nebyly, nicméně ve chvíli, kdy se člověk prokousal k tabulkám, začala se vnucovat myšlenka, zda je tento dokument určen vůbec lidským očím. Sumy za výdaje na školství, údržbu komunikací nebo chod úřadu tu byly vyvedeny drobným rozpitým písmem, kdy osmička někdy vypadala jako nula a obráceně, obzvláště na málo kontrastním podkladu. Aby toho nebylo málo, tak stránky, které obsahují tabulky, jsou otočeny o devadesát stupňů. V první moment jsme ocenili snahu autorů donutit čtenáře k protažení, nadšení ale po několika krátkých chvílích opadlo. Obsahově se totiž jedná o velice strohé čtení a přitom by to mohla být velice zajímavá četba.

Za co opravdu utrácíme?

Jednotlivé kapitoly – příjmy a výdaje – jsou rozděleny do podkapitol. Ty odpovídají odborům úřadu, které jsou za jejich tvorbu zodpovědné. Každý odbor si pod vedením příslušných místostarostů sepíše vše, co je v příštím roce v plánu, a dohromady to pak slepí finanční odbor. Zákon o obcích nařizuje obcím, aby byl rozpočet rozdělen na úroveň tzv. položek rozpočtové skladby. To jsou laicky řečeno skupiny nebo oblasti výdajů a příjmů definované zákonem. Naleznete zde například položku “§ 3722 – Sběr a svoz komunálních odpadů” nebo třeba “§ 2219 – Ostatní záležitosti pozemních komunikací”. V kapitolách jednotlivých odborů jsou tak příjmy a výdaje strukturovány podle těchto položek a je u nich vždy uvedena celková suma. Z čeho jsou tyto sumy složeny, ale rozpočet téměř neříká.

Výjimku tvoří kapitálové výdaje, tedy plánované investice. Ty jsou totiž podle zákona rozepsány jako seznam konkrétních projektů. Je tak na první pohled jasné, kolik bude stát například rekonstrukce náměstí Ostrava-Jih (téměř 120 milionů korun). Běžné výdaje, například ty na provoz úřadu dosahují téměř 200 milionů korun, jsou ale čtenáři skryty za hradbou položek rozpočtové skladby. Tato struktura rozpočtu je zvolena spíše z praktického hlediska než z důvodů, že by rada města měla zájem před zastupiteli něco skrývat. Jak již bylo zmíněno, rozpočet je schválen zastupitelstvem a každá změna vyžaduje opět posvěcení zastupiteli. Je nasnadě, že sebelepší ekonom a stratég nedokáže naplánovat více než miliardový rozpočet tak, aby se v něm během roku nepřesunula ani koruna. Proto  se jednotlivé položky rozpočtové skladby v rozpočtech nerozepisují. Nicméně je dobrou praxí dát zastupitelům i občanům k dispozici také podklady, ze kterých jednotlivé částky v rozpočtu vycházejí. Mnohá města tak již mají na svých webových stránkách rozklikávací rozpočty, kde je možné se z položek rozpočtové skladby dostat až na úroveň faktur, resp. odhadovaných cen.

Takhle to dál nejde

S vědomím toho, že budeme vyzváni ke schválení rozpočtu ve zmíněné podobě, jsme hledali způsob, jak se dostat k informacím, které by nám umožnily svědomitě se rozhodnout, zda rozpočet schválit nebo ne. Překážkou nám byla špatně čitelná podoba dokumentu, ale hlavně absence podkladů, ze kterých byly sumy v rozpočtu posčítány. Obrátili jsme se tedy nejprve na odbor rozpočtu a financování, kde jsme si vysvětlili, že textové soubory i tabulky lze převádět do PDF přímo a není potřeba je tisknout. Obratem jsme dostali část dokumentu s rozpočtem v mnohem čitelnější podobě. Nicméně podklady pro rozpočet bohužel byly a stále jsou oříšek. Problém je totiž v celém procesu, kdy každý odbor tvoří svůj rozpočet samostatně a hlavně po svém, proto je téměř nemožné data jednotně vyhodnocovat a zpracovat.

Tyto překážky jsme nejprve vznesli na zasedání finančního výboru a následně i na osobní schůzce panu starostovi. Zatímco finanční odbor naše požadavky na transparentnost rozpočtu smetl ze stolu, starosta přislíbil v tomto směru nápravu. Důvodová zpráva rozpočtu i její přílohy tak byly na prosincové zasedání zastupitelstva připraveny v čitelné podobě. Stejně tak byly aktualizovány rozpočty za uplynulé roky na webu obvodu.

Stěžejní požadavek na přístup k podkladům rozpočtu zatím vyřešen nebyl, avšak byli jsme ubezpečeni, že za rok již budeme moci o rozpočtu rozhodovat s jeho důkladnější znalostí. Věříme, že se tak opravdu stane a na zprůhlednění rozpočtu se budeme dále podílet, ať už v rámci komise pro otevřenou radnici nebo ve finančním výboru.